Kroje

Vystupování v krojích vždy bylo nutností. Vzhledem k našemu zaměření na západní a jižní čechy, máme k dispozici následující kroje:

• Chodský
  Chodsko je jedinou oblastí Čech, kde se dosud udržel lidový oděv. Pro vlastní Chodsko se stala typickou forma svátečního oděvu ze 60. a 70. let 19. století s drobnými proměnami. Dnes je vyhrazena jen výjimečným příležitostem a soustředěna na blízké okolí Domažlic a Postřekova.
• Plzeňský
  Ráz plzeňského kroje byl poměrně přesně vyhraněný, nepodléhal v okrajových oblastech vlivům sousedních krojových oblastí, s čímž se velmi často setkáváme u většiny krojů ostatních.

  Svéráznost plzeňského ženského kroje spočívá především v neobyčejné šíři, jíž docilovaly plzeňské ženy takovým počtem spodních sukní, jaký nebyl obvyklý nikde jinde. Jestliže u jiného kroje bylo 5 až 6 spodních sukní již nejvyšším počtem, zde to byl teprve počátek, neboť parádnice si jich popřála pro svátek 12 až 15, ba někdy až 24. Výšivek bylo na plzeňském ženském kroji málo – jen čepeček a k němu náležející „křídla“. Přesto krásu výšivek lze počítat k nejnádhernějším lidovým výšivkám vůbec.

  I mužský plzeňský kroj je střídmý. Svrchní kusy byly šity z dobrého modrého sukna, na krajích červeně lemovaného. Všechny součásti mají zapínání z mosazných zlatě se lesknoucích knoflíků. Světlé jelenicové kalhoty byly často zdobeny prošívanými ornamenty. Boty se nosily vysoké až po kolena a tvrdé, případně měkké shrnovačky.

• Jihočeský
  Jihočeské kroje se lišily od vesnice k vesnici. Celkově měl velmi vážný a klidný vzhled a vynikal bíle vyšívaným rostlinným ornamentem.

Zdroj: http://www.czech.cz/cz/66600-kroje